Výchovný poradce
Volba povolání
- Jak vybrat tu správnou VŠ
- Jak vyplnit přihlášku
- Podmínky studia na VŠ
- Vysoké školy
- Průvodce volbou VŠ
- Národní srovnávací zkoušky
Užitečné odkazy - www.vysokeskoly.com
Národní srovnávací zkoušky základní informace - www.scio.cz
1. Jak vybrat tu správnou vysokou?
Práva, nebo matematiku? V Praze, či v Ostravě? A kombinovaně, nebo prezenčně…? I takové otázky probíhají většině uchazečů hlavou, než nakonec zapíšou konkrétní název oboru a školy do příslušných kolonek v přihlášce. Pokud řešíte podobný problém, jako vodítko vám však může posloužit několik následujících bodů, které by mohly alespoň částečně vaše rozhodování usnadnit.
Koníčky a zájmy
- určují váš osobnostní a citový zájem
- lze se jimi řídit zejména při volbě ze základní nabídky oborových zaměření (ekonomické, umělecké, zemědělské, vědecké, lékařské, technické, sociální, humanitní apod.)
Místo studia
- rozhoduje ochota často i několikrát týdně dojíždět z místa bydliště, a nebo se naopak zcela vzdát domácího prostředí a odstěhovat se blíže škole
- je vhodné si předem spočítat zejména finanční náklady obou variant, případně jejich časovou náročnost
Finance
Mezi hlavní náklady během studia je nutné počítat:
- platbu za ubytování, případně za dojíždění
- náklady na stravování (kromě ceny jídel v menze se můžete orientačně poohlédnout i po nabídkách místních stravovacích zařízení)
- výdaje na městskou dopravu (informace o jízdném v tom kterém městě najdete vždy na stránkách lokálních dopravních podniků)
- případné školné (jedná-li se např. o VOŠ či soukromou VŠ) a další poplatky za studium (delší studium, další studium, studium programu v cizím jazyce, u studentů starších 26 let platby pojištění apod.)
- odhad nákladů na nákup učebních pomůcek a skript, poplatky za knihovnu apod.
Časová náročnost
- pokud hodláte při studiu pracovat, je lépe si zvolit kombinovanou nebo distanční formu studia
- pokud již předem víte, že si chcete při studiu určitě přivydělávat, je lépe volit z méně časově náročných oborů – mezi ty určitě nepatří studium většiny oborů na technických, lékařských a jiných vědeckých fakultách
- časová náročnost studia bývá nejvyšší zejména v prvních a posledních ročnících, ačkoli to není pravidlem
Šance na přijetí
- většina fakult vydává statistiky o počtu uchazečů a počtu přijatých na danou fakultu (či obor) z minulých let
- je však třeba vzít v úvahu, že průběh a podmínky přijímacího řízení se mohou meziročně měnit, a tak tyto statistiky nemusejí odpovídat i trendu budoucího vývoje
Uplatnění po studiu
- je dobré si předem rozmyslet, zda budete moci (či chtít) veškeré znalosti a dovednosti, které vám zvolená škola nabídne, využít také v praxi a nebo zda vás uživí povolání, k němuž vás povede
- alespoň orientační platy v různých regionech a na různých pozicích si lze zjistit například pomocí webového Mzdového kalkulátoru (www.platy-mzdy.cz) nebo na některých pracovních portálech
- informace týkající se aktuálního počtu absolventů evidovaných na úřadu práce najdete například na stránkách Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
- užitečné informace o míře zaměstnanosti, trhu práce a mzdách přináší také Český statistický úřad
Další otázky
Mezi další parametry vašeho konečného rozhodnutí by mohly patřit:
- kvalita výuky
- možnosti praxe podporované školou
- případná spolupráce školy s jinou, například zahraniční školou
- vybavení školy, technické zázemí, interiérové kapacity, lokalita a dostupnost školy
- tzv. „mortalita“ studentů (tedy počet těch, kteří studium z různých důvodů nedokončí) apod.
2. Jak vyplnit přihlášku na vysokou
Podání přihlášky ke studiu je úvodním, zato velmi zásadním bodem v rámci celého přijímacího řízení na vysokou školu, a její správné a pravdivé vyplnění tedy určitě není radno podcenit. V následujícím přehledu vám poradíme, jak na to.
Termín pro podání přihlášky
- nejzazším termínem pro podání přihlášky ke studiu na vysokých školách bývá nejčastěji poslední únorový den; některé školy či jejich součásti ale přijímají přihlášky i v měsících následujících
- pokud škola vypíše ještě nějaká doplňující kola přijímacího řízení (nejčastěji z důvodu nenaplněné kapacity) nebo byl akreditován nový obor, který má být otevřen v nejbližším akademickém roce, pak může být termín pro podání přihlášky posunut třeba až do září
- dnem podání přihlášky se rozumí datum uvedené na razítku při podání na poště, případně datum vyplnění přihlášky na webu (většinou bývá včasné podání elektronické přihlášky podmíněno i včasným zaplacením poplatku, resp. jeho přijetím bankou)
Elektronické přihlášky
Kde najít přihlášku a příslušné pokyny
- elektronické přihlášky lze najít přímo na webu konkrétní školy, většinou v sekci věnované uchazečům o studium nebo přijímacímu řízení
- elektronickou přihlášku nejčastěji najdete pod zkráceným pojmem „E-přihláška“
- ve stejných sekcích také zpravidla bývají uvedeny podmínky správného vyplnění a odeslání přihlášky
- vyplňování a následná kontrola stavu přihlášky probíhá pod přiděleným identifikačním kódem nebo pod rodným číslem
Podoba přihlášky
- podoba elektronické přihlášky není celorepublikově jednotná, ale některé školy již využívají totožný systém
- v každém případě bývá vyplnění elektronické přihlášky jednoduché, až skoro intuitivní, rychlé a často jsou v ní již nastaveny předdefinované obsahy buněk
- během vyplňování bývá uchazečům k dispozici také podrobná nápověda (někde je dokonce koncipována formou názorného videa)
Poplatek za e-přihlášku
- poplatky za elektronickou přihlášku bývají vzhledem k nižším časovým a finančním nákladům na administrativu spojenou s jejím zpracováním nižší než u přihlášky tištěné, neplatí to však na všech školách
- poplatky za přijímací řízení se hradí za každou jednotlivou přihlášku zvlášť, byť by byla podána na tutéž fakultu, pouze na jiný obor
- také v případě dvouoborového studia se obvykle (nikoli však všude) podává přihláška na každý obor zvlášť; za každou přihlášku se také většinou hradí příslušný poplatek
- někdy se cestě na poštu a platbě poštovného přeci jen nelze vyhnout, a to zejména v případě, že daná fakulta vyžaduje zaslání dodatečných dokumentů (lékařské potvrzení, doklad o praxi apod.) – spolu s nimi se však nejčastěji zasílá pouze zkrácená verze přihlášky
- na některých školách ovšem vyžadují zaslání vytištěné kopie elektronické přihlášky, respektive její zkrácené podoby, v každém případě – tedy bez ohledu na to, zda má obsahovat nějaké přílohy, či nikoli
Tištěné přihlášky
Podoba přihlášky
- nejčastěji má tištěná přihláška podobu oranžového tiskopisu od vydavatelství SEVT
- uchazečům jsou určeny první tři strany, a to jen tučně orámovaná bílá pole; čtvrtou stranu pak vyplňují pověření zaměstnanci vysoké školy
- přihláška se vyplňuje hůlkovým písmem, které musí být bez problémů čitelné, nebo psacím strojem
- na 1. straně se vyplňují:
- oficiální názvy zvolené vysoké školy, fakulty, studijního programu a oboru, na nějž se hlásíte (lze je najít mj. na webu příslušné školy)
- kolonka „zvolený jazyk“ (vypisuje se pouze v případě, že budete skládat přijímací zkoušku z cizího jazyka a máte možnost si jazyk vybrat)
- osobní údaje a údaje o absolvované střední škole, doplněné o příslušné kódy KKOV, JKOV a IZO (dříve IČO) – ty slouží pro identifikaci školy a jejího zaměření a najdete je mj. na každém vysvědčení (tyto kódy nemusejí vyplňovat uchazeči, kteří se nehlásí bezprostředně po absolvování střední školy, tzn., že maturitní zkoušku složili v předchozím školním roce a dříve)
- na první stranu se rovněž vlepuje ústřižek posledního dílu složenky, který slouží jako doklad o zaplacení poplatku za přijímací řízení
- na 2. straně se vyplňují:
- údaje o tom, z jakého stupně školy se hlásíte
- prospěch podle výročních vysvědčení na střední škole (ten je nutné si nechat potvrdit střední školou)
- pokud uchazeč ještě nemá splněnu maturitní zkoušku, zapisuje se do kolonky IV. ročníku známka z pololetí a kolonka maturitních výsledků zůstane nevyplněná
- sloupek V. je určen pouze uchazečům z pětiletých středních škol
- na 3. straně se vyplňují:
- datum a váš podpis
- vyžaduje-li to příslušná fakulta, je nutno vyplnit kolonku vyhrazenou lékařskému potvrzení
- pokud jste již dříve studovali či absolvovali nějakou vysokou školu nebo jste již pracovali v oboru, který souvisí s oborem, na který se hlásíte, vyplňte i horní dva rámečky
- přílohy:
- ve zvláštní příloze k přihlášce je možné blíže rozvést vaše dosavadní úspěchy, praxi, publikační činnost a další aktivity dokumentující váš zájem o obor
- přílohu mohou tvořit také podrobnější potvrzení od lékařů, pokud jsou taková potvrzení vyžadována, kopie diplomů ze soutěží nebo certifikátů o jazykové či jiné zkoušce, ukázky vlastních děl, životopis apod.
Poplatek za tištěnou přihlášku
- poplatek za tištěnou přihlášku bývá obvykle vyšší než v případě přihlášky elektronické; jeho výše se v závislosti na zvolené škole a fakultě může mírně lišit
3. Podmínky studia na vysokých školách v České republice
Když si chcete koupit knihu přes internet, když nastupujete do zaměstnání a nebo třeba jen pokud se chystáte do divadla, je vždycky dobré si předem zjistit, jaká jsou na daném místě a v dané situaci vaše práva a povinnosti. A nejinak byste se měli poučit, pokud se právě chystáte nastoupit na některou z našich vysokých škol či univerzit – určitě se vám to bude hodit.
Kde hledat informace
- základním dokumentem, který obecně upravuje studium na českých vysokých školách a univerzitách, je zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
- většinu konkrétních informací najdete vždy ve studijním a zkušebním řádu dané školy či její součásti
- další případné dotazy týkající se podmínek studia řeší příslušné studijní oddělení nebo se lze obrátit na garanty daného programu
Kdo může studovat VŠ
- právo na vzdělání a přípravu k budoucímu povolání pro každého je v České republice dáno články 26 a 33 české Listiny základních práv a svobod, resp. článkem 14 Listiny základních práv EU
- členství jedné země v EU (tedy i ČR) zaručuje možnost studia na vysoké škole či univerzitě v jiné členské zemi EU za stejných podmínek, jako mají domácí studenti (tj. vztahují se na ně stejné podmínky při přijímacím řízení i následném studiu, hradí stejnou výši školného, pokud je na dané škole vybíráno, mají srovnatelný nárok na příspěvek na školné apod.)
Jaké jsou podmínky přijetí ke studiu na vysoké škole?
Všeobecné podmínky
- jak vyplývá z § 48 zákona o vysokých školách, základní podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu je doložení úplného středního či středního odborného vzdělání; ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích; podmínkou přijetí ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu
- vysoká škola nebo fakulta pak může v rámci přijímacího řízení stanovit ještě další podmínky přijetí ke studiu, které mají za cíl prověřit znalosti a schopnosti uchazeče, případně ohodnotit jeho dosavadní studijní výsledky, praxi, další vzdělání apod.; stanovení kritérií pro přijetí ke studiu je vždy v kompetenci každé vysoké školy
- nedílnou součástí úspěšného přijetí uchazeče je také přijetí jeho správně vyplněné přihlášky a administrativního poplatku spojeného s přijímacím řízením
- přihlášky je dnes možné na většině škol podávat buď prostřednictvím pošty, osobně, nebo i elektronicky (více viz sekce Jak vyplnit přihlášku na vysokou)
Cizinci
- podmínky pro přijetí cizinců vyplývají z konkrétních mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána
- k uchazečům z jiných zemí EU se na českých vysokých školách přistupuje jako k jejich českým kolegům (pouze studenti ze Slovenské republiky mohou své studijní povinnosti plnit ve slovenštině)
- studium je pro ty zahraniční studenty, kteří jsou na českých vysokých školách schopni studovat v češtině, bezplatné; v takovém případě však může být od uchazeče cizí státní příslušnosti u přijímacího řízení vyžadováno doložení znalosti českého jazyka, například splněním jazykového testu nebo předložením uznávaného dokladu o vykonání jazykové zkoušky (to se většinou netýká uchazečů ze Slovenské republiky)
- cizinci (ale i čeští studenti), kteří u nás chtějí studovat v jiném než českém jazyce, si své studium musí hradit; dle § 58 zákona o vysokých školách si výši těchto poplatků školy stanovují samy
- studenti ze zahraničí mají možnost za splnění stanovených podmínek využít některého z řady zahraničních stipendijních programů
- pokud se cizinec zdržuje na území ČR dobu delší než tři měsíce (v tomto případě „za účelem studia“), je třeba si vyřídit povolení k pobytu; studenti, kteří nepocházejí ze zemí EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska, jsou navíc povinni disponovat platným vízem
- bližší informace, příslušné zákony a předpisy vztahující se k pobytu cizinců v ČR najdete například na stránkách Ministerstva vnitra ČR
Osoby se zdravotním handicapem
- ze zmíněných listin práv a svobod a z dalších zákonů vyplývá, že osoby se zdravotním postižením mají stejný přístup ke vzdělání jako všichni ostatní
- žádné právní normy konkrétní podobu a organizaci vzdělávání handicapovaných studentů v terciárním školství neupravují
- naprostá většina českých vysokých škol zřizuje vlastní oddělená pracoviště, instituce a další orgány, jejichž cílem je poskytovat pomoc studentům se speciálními vzdělávacími potřebami a co možná nejvíce naplňovat základní požadavky na rovnost jejich přístupu ke studiu
- o větší systematizaci přístupu k těmto studentům nejen v rámci terciárního vzdělávání, ale i v dalších sférách společenského života se v současné době asi nejvíce snaží Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením
- více o vzdělávání osob s handicapem najdete v sekci Studenti se speciálními vzdělávacími potřebami
Věková omezení studentů
- vysokou školu lze za předpokladu, že jsou úspěšně splněny všechny podmínky přijímacího řízení a samotného studia, studovat v každém věku; horní věková hranice tedy není nijak stanovena
- věková hranice studentů hraje roli pouze ve spojitosti s poplatky za studium, případně dalšími povinnými odvody, jako je zdravotní a sociální pojištění apod. (více viz sekce Informace pro uchazeče starší 26 let)
Délka studia a její omezení
- většina českých vysokých škol přešla v rámci Boloňského procesu na třístupňovou strukturu studia, které sestává z bakalářského, magisterského navazujícího a doktorského cyklu (více informací o Boloňském procesu lze najít například na stránkách MŠMT)
- v případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může být udělena akreditace ministerstva školství magisterskému studijnímu programu, který nenavazuje na bakalářský
- jejich délku upravují § 45 – 48 zákona o vysokých školách
- bakalářský studijní program: standardní doba studia v bakalářském cyklu včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky
- navazující magisterský studijní program: standardní doba studia v navazujícím magisterském cyklu včetně praxe je nejméně jeden a nejvýše tři roky
- magisterský program: standardní doba studia v magisterském cyklu je nejméně čtyři a nejvýše šest let
- doktorský program: standardní doba studia v doktorském cyklu je nejméně tři a nejvýše čtyři roky
- pokud je stanovena nějaká maximální lhůta, dokdy je nutné konkrétní obor vystudovat, pak je vždy uvedena ve studijním a zkušebním řádu příslušné fakulty či školy
- podmínkou úspěšného zakončení studia je vykonání všech částí státní zkoušky s takovým výsledkem, umožňujícím udělení diplomu a oprávnění užívat akademického titulu na dané úrovni zkoušky
Jaké jsou podmínky přerušení studia?
- zákon o vysokých školách stanovuje, že student může studium přerušit i opakovaně a že v době jeho přerušení (za předpokladu, že nestuduje ještě jinou vysokou školu) přichází o svůj studentský status
- konkrétní délka a podmínky přerušení studia vychází vždy ze studijního a zkušebního řádu školy
- poskytují spolu s vyššími odbornými školami a pomaturitním studiem na jazykových školách vzdělání třetího stupně (jde o tzv. terciární vzdělávání)
- mají právo udělovat akademické tituly
- lze je dělit na školy univerzitního a neuniverzitního typu
vysoké školy univerzitního typu:
- mohou ve svém názvu užívat označení „univerzita“, příp. z něho odvozené tvary slov, nesmějí však používat označení „vysoká škola“
- mohou zajišťovat všechny typy studijních programů (bakalářský, magisterský i doktorský) a v souvislosti s tím i vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
- mohou se členit na fakulty
vysoké školy neuniverzitního typu:
- ve svém názvu se smí označovat pouze jako „vysoká škola“ a z toho odvozenými tvary slov, nikdy však jako „univerzita“
- mohou zajišťovat bakalářské studijní programy, případně studijní programy magisterské, a v souvislosti s tím pak mohou provádět výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
- nečlení se na fakulty
- české vysoké školy lze též dělit z hlediska jejich právní formy, a to na školy:
- veřejné (jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu)
- státní (jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, resp. Ministerstva vnitra; jsou pouze policejní a vojenské)
- soukromé (jsou zřizovány na základě státního souhlasu ministerstva, financovány z vlastních zdrojů, platí se školné)
Struktura vysoké školy
- nejvyšším hodnostářem veřejné vysoké školy je rektor
- dalšími samosprávnými akademickými orgány jsou akademický senát, vědecká nebo umělecká rada (na neuniverzitní vysoké škole akademická rada) a disciplinární komise
- dalšími orgány jsou správní rada a kvestor
- akademický senát se v součinnosti s rektorem podílí na správě vysoké školy, a to na základě jim svěřených kompetencí a povinností vymezených zákonem (více viz § 9 a 10 zákona o vysokých školách)
- vysoká škola univerzitního typu se dělí na fakulty (podle oborového zaměření), jejichž nejvyšším zástupcem je děkan
- fakulty se mohou dále štěpit na katedry a ústavy
- Zpět na začátek
5. PRŮVODCE VOLBOU VYSOKÉ ŠKOLY
V ČEM TI PRŮVODCE MŮŽE POMOCT:
- Ujasníš si, co od vysoké školy chceš a jaká by měla být.
- Projdeš si zpětně své zkušenosti a úspěchy, abys věděl(a), co jsi už dokázal(a) a jak v tom můžeš pokračovat.
- Srovnáš si, jaký zájem je pro tebe ve výběru oboru nejdůležitější.
- Dozvíš se, kde všude můžeš hledat informace o oboru, které ti mohou prozradit, jak bude studium vypadat.
- Po kompletním vyplnění budeš vědět, PROČ chceš na konkrétní školu jít.
V ČEM TI PRŮVODCE NEMŮŽE POMOCT:
- Nevybere za tebe vysokou školu.
- Neřekne ti, co je správně a co špatně, protože každý jsme jiný.
někdo chce kolej, někdo byt, někdo učit, někdo pomáhat, někdo tvořit...
Zpět na začátek