Vysoké školy - typy a struktura VŠ

Vysoké školy

• poskytují spolu s vyššími odbornými školami a pomaturitním studiem na jazykových školách vzdělání třetího stupně (jde o tzv. terciární vzdělávání)
• mají právo udělovat akademické tituly
• lze je dělit na školy univerzitního a neuniverzitní­ho typu

vysoké školy univerzitního typu:

• mohou ve svém názvu užívat označení „univerzita“, příp. z něho odvozené tvary slov, nesmějí však používat označení „vysoká škola“
• mohou zajišťovat všechny typy studijních programů (bakalářský, magisterský i doktorský) a v souvislosti s tím i vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
• mohou se členit na fakulty

vysoké školy neuniverzitního typu:

• ve svém názvu se smí označovat pouze jako „vysoká škola“ a z toho odvozenými tvary slov, nikdy však jako „univerzita“
• mohou zajišťovat bakalářské studijní programy, případně studijní programy magisterské, a v souvislosti s tím pak mohou provádět výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
• nečlení se na fakulty

• české vysoké školy lze též dělit z hlediska jejich právní formy, a to na školy:

• veřejné (jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu)
• státní (jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, resp. Ministerstva vnitra; jsou pouze policejní a vojenské)
• soukromé (jsou zřizovány na základě státního souhlasu ministerstva, financovány z vlastních zdrojů, platí se školné)

Struktura vysoké školy

• nejvyšším hodnostářem veřejné vysoké školy je rektor
• dalšími samosprávnými akademickými orgány jsou akademický senát, vědecká nebo umělecká rada (na neuniverzitní vysoké škole akademická rada) a disciplinární ko­mise
• dalšími orgány jsou správní rada a kvestor
• akademický senát se v součinnosti s rektorem podílí na správě vysoké školy, a to na základě jim svěřených kompetencí a povinností vymezených zákonem (více viz § 9 a 10 zákona o vysokých školách)
• vysoká škola univerzitního typu se dělí na fakulty (podle oborového zaměření), jejichž nejvyšším zástupcem je děkan
• fakulty se mohou dále štěpit na katedry a ústavy

 

 

Jak vybírat VŠ

 Jak vybrat tu správnou vysokou?

Práva, nebo matematiku? V Praze, či v Ostravě? A kombinovaně, nebo prezenčně…? I takové otázky probíhají většině uchazečů hlavou, než nakonec zapíšou konkrétní název oboru a školy do příslušných kolonek v přihlášce. Pokud řešíte podobný problém, jako vodítko vám však může posloužit několik následujících bodů, které by mohly alespoň částečně vaše rozhodování usnadnit.

 

Koníčky a zájmy

• určují váš osobnostní a citový zájem
• lze se jimi řídit zejména při volbě ze základní nabídky oborových zaměření (ekonomické, umělecké, zemědělské, vědecké, lékařské, technické, sociální, humanitní apod.)

Místo studia

• rozhoduje ochota často i několikrát týdně dojíždět z místa bydliště, a nebo se naopak zcela vzdát domácího prostředí a odstěhovat se blíže škole
• je vhodné si předem spočítat zejména finanční náklady obou variant, případně jejich časovou náročnost

Finance

Mezi hlavní náklady během studia je nutné počítat:

• platbu za ubytování, případně za dojíždění
• náklady na stravování (kromě ceny jídel v menze se můžete orientačně poohlédnout i po nabídkách místních stravovacích zařízení)
• výdaje na městskou dopravu (informace o jízdném v tom kterém městě najdete vždy na stránkách lokálních dopravních podniků)
• případné školné (jedná-li se např. o VOŠ či soukromou VŠ) a další poplatky za studium (delší studium, další studium, studium programu v cizím jazyce, u studentů starších 26 let platby pojištění apod.)
• odhad nákladů na nákup učebních pomůcek a skript, poplatky za knihovnu apod.

Časová náročnost

• pokud hodláte při studiu pracovat, je lépe si zvolit kombinovanou nebo distanční formu studia
• pokud již předem víte, že si chcete při studiu určitě přivydělávat, je lépe volit z méně časově náročných oborů – mezi ty určitě nepatří studium většiny oborů na technických, lékařských a jiných vědeckých fakultách
• časová náročnost studia bývá nejvyšší zejména v prvních a posledních ročnících, ačkoli to není pravidlem

 

Šance na přijetí

• většina fakult vydává statistiky o počtu uchazečů a počtu přijatých na danou fakultu (či obor) z minulých let
• je však třeba vzít v úvahu, že průběh a podmínky přijímacího řízení se mohou meziročně měnit, a tak tyto statistiky nemusejí odpovídat i trendu budoucího vývoje
• data týkající se úspěšnosti přijetí na jednotlivých fakultách můžete najít například na stránkách Divize statistických informací a analýz Ústavu pro informace a vzdělávání

Uplatnění po studiu

• je dobré si předem rozmyslet, zda budete moci (či chtít) veškeré znalosti a dovednosti, které vám zvolená škola nabídne, využít také v praxi a nebo zda vás uživí povolání, k němuž vás povede
• alespoň orientační platy v různých regionech a na různých pozicích si lze zjistit například pomocí webového Mzdového kalkulátoru (www.platy-mzdy.cz) nebo na některých pracovních portálech
• informace týkající se aktuálního počtu absolventů evidovaných na úřadu práce najdete například na stránkách Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
• každoroční statistiky o uplatnění absolventů vysokých škol vydává také Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK
• užitečné informace o míře zaměstnanosti, trhu práce a mzdách přináší také Český statistický úřad

Další otázky

Mezi další parametry vašeho konečného rozhodnutí by mohly patřit:

• kvalita výuky
• možnosti praxe podporované školou
• případná spolupráce školy s jinou, například zahraniční školou
• vybavení školy, technické zázemí, interiérové kapacity, lokalita a dostupnost školy
• tzv. „mortalita“ studentů (tedy počet těch, kteří studium z různých důvodů nedokončí) apod.