Poslední lednový týden se může zdát leckomu jako dost nevhodný pro návštěvu Prahy, naši čtvrťáci se však přesvědčili, že tomu tak není. Praha téměř liduprázdná, památky viditelné a atraktivní místa, kde byste se jindy sotva prodírali davy lidí, byla prázdná. A počasí? Na to, že byl konec ledna, velmi příjemné. Svítilo slunce, dny byly delší a teplota v Praze stoupala pomalu až k deseti stupňům.
Studenti tak během dne měli ideální možnost seznámit se s pražskými památkami. Vzali jsme to vskutku religionisticky. Nejprve židovství. Program Židovského muzea v Praze nám umožnil projít si několik synagog, kde jsou umístěny rozličné předměty spojené s židovskými tradicemi. Zasvěcený průvodce nás s nimi náležitě seznámil. Od židovství jsme došli ke křesťanství, tedy lépe řečeno k západnímu mnišství. Prošli jsme si nejstarší mužský klášter postavený v naší vlasti, Břevnov. Vskutku monumentální, teď už barokní, stavba nám v podzemí odkryla nejstarší dochované zbytky románské baziliky. V křesťanských památkách jsme pak pokračovali i v dalších dnech. Při prohlídce Hradu jsme důkladně prozkoumali katedrálu svatého Víta i baziliku svatého Jiří. K tomu pak ještě Vyšehrad a sbírka křesťanských památek byla kompletní.
Pokud se studenti přece jen cítili prochladlí, měli jsme v zásobě galerie. Tím největším zážitkem byl DOX. Centrum současného umění s retrospektivou výtvarníka Petra Síse. Měli jsme možnost obdivovat jeho knihy, filmy, obrazy i gobelíny. Mimo jiné i ten, který bude zdobit letištní halu na Ruzyni. Návštěva Národní galerie byla jen částí toho, co jsme viděli v DOXu. Jednak proto, že jsme v Národní galerii byli, ale především samotná budova na nás nepůsobila tak osvěžujícím dojmem jako DOX.
Každý večer nás pak čekala divadelní představení. Z nabízených možností jsme si vybrali dvakrát divadlo Na Zábradlí, a jednou jsme byli v divadlech Pod Palmovkou, V Celetné a ve „Švanďáku“. Abych to upřesnil, Pod Palmovkou jsme nakonec pro nemoc herců nebyli, místo toho jsme narychlo koupili představení ve studiu Veletržního paláce. A že to bylo představení nadmíru těžké a složité, vám potvrdí všichni, co tam byli. Sjónův Skuga Baldur v režii Kamily Polívkové se nám z hlavy jen tak nevykouří. Reakce na divadla byla různá. Každý z nás hodnotil nejvýše jiné představení. Ale nejvíce kladných reakcí mělo složité představení volně zkombinované podle her a filmů Ingmara Bergmana s názvem Persony. Režie i scénografie Na Zábradlí je opravdu výborná.
Ta divadelní představení jsou takovými třešničkami na dortu povedených dnů na exkurzi. A vlastně i celého našeho studia. Byla to poslední velká společná akce nás čtvrťáků, pak už čeká jen maturita. I proto v nás tato školní akce zůstane dlouho a budeme na ni i po letech vzpomínat.
Do galerie Pozdrav z Prahy (exkurze 4.A a VIII.A) byly přidány fotografie.
